Petr Vilgus 

Zelení: prostor pro soukromé, družstevní i nájemní bydlení

Otázka: Najde se v Praze 8 prostor pro výstavbu družstevních bytů?

V České republice v posledních 20 letech převládá nadšení pro soukromé vlastnictví domů a bytů. Opomíjené je vlastnictví družstevní a nájemní bydlení. Téměř úplně se zapomíná na to, že obec musí zajišťovat dostatečnou síť sociálních bytů pro občany, kteří se ocitli v tísni. Do krizové situace se může dostat každý z nás i bez vlastního zavinění. Autonehoda, smrt partnera nebo jiná nešťastná náhoda dokáže vykolejit i sebejisté a úspěšné jedince.

Pokud bych měl odpovědět na otázku, jestli se v Praze 8 najde místo pro výstavbu družstevních bytů, musel bych po pravdě prohlásit, že nevím. Odpověď by musela zahrnovat analýzu, jestli je na území městské části vhodný pozemek, který kategorií územního plánu i díky obecnímu vlastnictví takovou výstavbu umožňuje. Museli bychom si otevřeně říct, jestli by taková výstavba byla financovaná ze státních, obecních nebo soukromých zdrojů. Chtělo by to najít shodu, jestli by bytovou politiku měla vytvářet městská část nebo magistrát. 

Jsem přesvědčený, že pražskou bytovou politiku má určovat magistrát. Z celopražské radnice by měly vycházet plány na využití obecních pozemků pro obytnou výstavbu s tím, že by si obec přímo určovala poměr druhů vlastnického vztahu k bytům v nových domech. Část bytů by měla být vyčleněna pro účely sociálního a nájemního bydlení, část domů by měla být v majetku družstev. Městské čtvrti fungují tehdy, pokud jejich obyvatelé tvoří mix věkových a sociálních skupin. Různými formami vlastnictví lze dosáhnout takové pestrosti.

Typickým příkladem místa, kde by magistrát mohl využít tento systém, je zástavba Rohanského ostrova. Rozsáhlé pozemky zde Praha prodává developerovi za nízkou cenu. Za tuto výhodu pro investora by město mělo stanovit tvrdé podmínky včetně toho, jaké formy vlastnictví se na ostrově mají uplatnit. 

Současná sociální a bytová politika magistrátu je dlouhodobě chybná. Tyto oblasti spadají do kompetence radního Jiřího Janečka, který se v posledních týdnech „proslavil“ návrhem na vytvoření bezdomoveckých ghett na okraji města. Místo integrace a pomoci pro sociálně vyloučené osoby pan radní navrhuje vytvořit tábory, do kterých zamete vše, co se mu v Praze nelíbí. Dokud ve vedení města budou sedět lidé s tak svérázným pohledem na sociální politiku, život v Praze se nezlepší.

Vztahy „velké“ – celopražské radnice a úřadů 57 samostatných městských částí jsou komplikované a stejně zamotané je i rozdělení kompetencí. Ve většině případů však má magistrát sídlící na Mariánském náměstí navrch. Proto je důležité, aby v podzimních volbách občané svým hlasem spustili změnu nejen v zastupitelstvu Prahy 8, ale i na magistrátu. Je na vás, pražských voličích, abyste při podzimních volbách otočili kormidlo a nasměrovali naše město vstříc zelenější a odpovědnější budoucnosti. 

Praha 8: rozumné investice i rezerva na horší časy

Využití několika miliard korun, které Městská část Praha 8 utržila z privatizace bytů, bude patřit mezi hlavní témata podzimních komunálních voleb. Je důležité si uvědomit, že tak velké množství peněz naše městská část nikdy neměla a ani v budoucnu mít nebude. Zelení proto navrhují rozdělení financí na dvě části. První balík chceme investovat do obnovy zanedbaných ulic, náměstí, parků, bytového fondu, školských zařízení a také do sídla našeho úřadu. Druhý by měl zůstat jako rezerva na horší časy. 

V Praze 8 se dlouhá léta neinvestovalo do obnovy veřejných prostranství. Když srovnáte vzhled Dejvic či Vinohrad na straně jedné a Libně na straně druhé, nelze přehlédnout, že Praha 8 působí zanedbaně. Stejně jsou na tom i naše sídliště. Obnova veřejných míst, oživení parků, výsadba uličních stromořadí a celková rekonstrukce obecního majetku musí patřit k prioritám příštího volebního období. 

Bytový fond v Karlíně a dolní Libni nebude kvůli podmínkám povodňového úvěru privatizován další dvě desetiletí. Řada domů je na hranici životnosti a jako odpovědní hospodáři musíme investovat do nových oken, fasád, rozvodů a střech. 

Významnou otázkou je investice do sídla úřadu městské části. Bílý dům pomalu dosluhuje, sousední teskodomky budou zbořené kvůli výstavbě silničního okruhu přes křižovatku U Kříže. Zelení se přiklánější ke stavbě nové budovy, která bude levnější než rekonstrukce nevyhovujícího Bílého domu.

Podle všeho nás v následujících letech čeká utahování opasků. Naše země je zadlužená a veřejný dluh rychle narůstá. Dá se předpokládat, že česká vláda nutné úspory vyřeší klasickým způsobem – přenese jejich tíži na obce, kterým sníží příspěvky ze státního rozpočtu. V takovou chvíli se bude počítat každá koruna, kterou dnes neprojíme a ponecháme si ji jako rezervu. 

Vedení naší radnice se před nedávnem rozhodlo investovat téměř miliardu korun do výstavby hypermarketu a kancelářského komplexu na Palmovce. Zelení z Osmičky tento nápad nepovažují za rozumný a při hlasování jej opakovaně odmítli. Nejsme proti podobným centrům, jen nerozumíme, proč by měl být palmovecký hypermarket postaven za peníze nás všech. Městská část má vydávat občanské průkazy, sekat trávu v parcích, investovat prostředky do zhodnocování vlastního majetku a ne provozovat obecní hypermarket.  

Zpochybňujeme propočty možného zisku z pronájmu obchodních prostor, zejména s ohledem na to, že už dnes je v okolí dost nákupních center (Kaufland na Rohanském ostrově, Fénix ve Vysočanech, právě budované nové centrum u O2 Arény). Mrzí nás, že o tomto projektu neproběhla diskuze mezi zastupiteli a občany Prahy 8. Diskuze, ke které jsme před pár lety vyzývali na stránkách tohoto časopisu.

Závěrem chci poděkovat téměř 2500 občanům Prahy 8, kteří v parlamentních volbách podpořili Stranu zelených. Přeji všem hezké léto.

Kaplička v Přerově nad Labem vysvěcena biskupem Malým

Více než 200 účastníků v sobotu 24. 4. 2010 přilákala významná církevní slavnost. Biskup Václav Malý posvětil obnovenou kapličku sv. Vojtěcha nad studánkou v Přerově nad Labem a boží muka v centru obce. 

Ve zcela zaplněném kostele nejprve biskup společně s generálním vikářem Michaelem Slavíkem a farářem Richardem Scheuchem odsloužili mši svatou. Poté se průvod věřících vydal na kilometrový průvod ke kapličce, která stojí v polích na jih od obce. Celý obřad se odehrál za nádherného jarního počasí. 

Václav Malý poděkoval Přerovákům za jejich snahu o obnovu památek a krajiny okolo obce. Všem přítomným popřál, aby našli cestu z dnešního materiálního světa založeného na spotřebě k víře a k lásce k přírodě. 

S nápadem obnovit poničenou a nepřístupnou kapličku přišli v roce 2005 místní nadšenci Petr Vilgus a Ivana Cabrnochová. Založili občanské sdružení Přerováci nadlabáci, které v následujícím roce získalo grant Nadace Občanského fóra. Rekonstrukci pod bedlivým dohledem památkářů provedl nymburský restaurátor Josef Červinka. Sdružení a přerovští občané v průběhu let odkryli historickou studánku a založili novou cestu lemovanou ovocným stromořadím. Obraz světce, stříšku a mříž zaplatila obec.

„Mrzelo nás, že byla kaplička zdevastovaná, zarostlá kopřivami a kvůli rozorané cestě nepřístupná. Po získání grantu jsme s místními občany za souhlasu majitelky pole paní Kodešové a zde  hospodařících zemědělců obnovili přístupovou cestu se stromořadím. Uběhlo jen pár let a z ostudy obce se stala její chlouba,“ prohlásil Petr Vilgus. „Častým argumentem, proč řada věcí není možná, je nedostatek peněz. Obnova kapličky, studánky a stromořadí nestála miliony ani statisíce. Důležitější než peníze byla spolupráce místních obyvatel, bez kterých by obnova kapličky nebyla možná,“ dodal.

„Zastupitelstvo obce se rozhodlo investovat peníze do rekonstrukce drobných kulturních památek a do okolní krajiny. Kromě kapličky sv. Vojtěcha jsme podpořili restaurování tří božích muk v obci a výsadbu několika stromořadí. V plánu máme celkovou revitalizaci centra Přerova, opravu pomníku padlých ve světových válkách a sošky Panny Marie v Novém Přerově. Mezi naše sny patří celková obnova kostela sv. Vojtěcha a zejména oživení dnes nevyužitého přerovského zámku. Podle našeho názoru by bylo nejlepší, kdyby současný majitel Český rozhlas zámek převedl na provozovatele místního skanzenu, který by tu otevřel výstavní expozici V zámku a v podzámčí,“ prohlásila místostarostka obce Irena Gregárková.

Vysvěcení kapličky, studánky a božích muk se zúčastnila řada významných osobností. Vedle celého vedení Přerova nad Labem a představitelů okolních obcí přijel i bývalý starosta Lysé nad Labem a nynější poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon. 

Zelení hlasují proti bohnické elektrárně

Vážení občané, jak jste se dozvěděli z pořadu Reportéři ČT, Pražská energetika dlouhodobě připravuje výstavbu elektrárny v Praze 8. Přestože zelení obecně podporují výrobu elektřiny z plynu, v tomto případě jsme zásadně proti. Vadí nám, že tak velké zařízení má vzniknout v sousedství rodinných domků, že se místních nikdo nezeptal na jejich názor a že na cestě k povolení výstavby Pražská energetika podvádí. To vše by bylo neodpustitelné v případě čistě soukromé firmy, naprosto nepřijatelné to však je u PRE spoluvlastněné magistrátem = občany Prahy.

Zelení budou hlasovat proti plynové elektrárně a rádi veřejně podpoří další odpůrce její výstavby z řad občanů na zasedání zastupitelstva.

Zdraví vás Petr Vilgus

Autem? Veřejnou dopravou? I letos na kole!

Proč jezdit po městě na kole?

• Šetříte čas

• Šetříte peníze za palivo a jízdné

• Prospíváte svému zdraví

• Poznáte své město

• Jízdou na kole neubližujete svému okolí

Cyklistika v Praze nyní zažívá prudký rozvoj. Po desetiletích, kdy byli jezdci na kolech v běžném provozu považováni za blázny, sebevrahy a exoty, si úředníci a veřejnost začínají zvykat na tento druh dopravy. S nastupujícím jarem ulice naší městké části zaplavily tisíce nových cyklistů, kteří se rozhodli vyzkoušet si pohled na Prahu ze sedla bicyklu. Stále více lidí zjišťuje, že jízda na kole do centra města je rychlejší a příjemnější alternativa k popojíždění autem v zácpě, složitému a drahému parkování nebo k cestování přeplněným metrem. 

Změny v ulicích

Cyklodoprava nabírá dech i v Praze 8. Za poslední rok zde spatřily světlo světa nové stezky a pruhy. Namátkou připomeňme trasu A2 Thomayerovými sady, A26 z Elsnicova náměstí do Vysočan nebo úsek A283 propojující Ládví s Ďáblickým hájem. Připravuje se oficiální otevření trasy A25, která prochází jedním ze starých železničních tunelů pod Vítkovem. Došlo k zprovoznění cyklopruhů na Rohanském nábřeží a v libeňské části ulice Českomoravská i několika společných vyhrazených pruhů pro autobusy a cyklisty.

Naše městská část se díky výstavbě mediálně známé vysočanské trasy A26 propojila s východem Prahy a Středočeským krajem. Stezka je vybudovaná na tělese bývalé železniční vlečky a nabízí zcela unikátní pohled na neznámou tvář našeho města. Díky nemalé investici do tohoto projektu se dnes cyklisté (ale také pěší turisté, “pejskaři”...) vyhnou rušným a nebezpečným ulicím Českomoravská a Poděbradská. 

Praha postupně buduje cyklistickou infrastrukturu pro různé typy uživatelů. Vedle rekreačních jezdců, kterým vyhovují od aut oddělené stezky, jdou investice i do cyklopruhů, které jsou určeny pro otrlejší. Na řadě míst – třeba na Rohanském ostrově – si cyklista může vybrat, jestli zvolí rychlejší jízdu společně s auty nebo pohodovější cestu po samostatné stezce.

Byl vytvořen generel pražské cyklodopravy a je velká naděje, že síť páteřních tras se dostane do závazné části územního plánu. Bohužel, cyklodopravě v celé Praze nyní chybí dvě zásadní věci – politická podpora vedení magistrátu a vize, jak její rozvoj v dohledné době zaplatit. 

Na řadě míst vznikla v minulosti nelogická řešení průjezdu cyklistů. Někdy je za tím snaha ušetřit, jindy byrokratický přístup zodpovědných úředníků, v drtivé většině případů je však vinen tradiční protivník dobrých nápadů v Praze 8 – komplikované vlastnictví pozemků. Zejména na severu Prahy 8 zdánlivě bezproblémové úseky naplánovaných cyklotras procházejí místy, kde (s nadsázkou) každý metr patří někomu jinému. Developerské firmě, devadesátiletým restituentům, státu, firmě v likvidaci...

Změny v myšlení

Veřejná místa našeho města musí společně sdílet auta, kola a chodci. Tyto skupiny se na sebe občas dívají nevraživě. Pravdou je, že jsou vzájemnými partnery, kteří k sobě musí najít patřičný respekt. Motoristé časem pochopí, že město není závodní okruh. Cyklisté a chodci zjistí, že vzájemnými ohledy a slušností nic neztrácejí, ale naopak získávají. 

Vedle ”draků” na sportovních kolech a v přiléhavých trikotech polepených logy známých firem se na pražských ulicích čím dál častěji objevuje jiný typ cyklistů. Jsou to běžní lidé, kterým nejde o to  pokořit rekord trati, ale bez spěchu se dostat z bodu A do bodu B. Přibývají jezdci na praktických skládacích kolech, na elektrokolech i ti, kteří do ulic vyjedou v saku či společenských šatech. 

Jak dále

První novinka pro letošní rok je neradostná. Vzhledem k dramatickým změnám na pražském magistrátu, které proběhly na přelomu roku, cyklistika přišla jak o své podporovatele z řad celoměstských radních, tak o významnou část svého rozpočtu. Praha každoročně investuje miliardy do silničních staveb i do veřejné dopravy a já věřím tomu, že se najdou řádově desítky milionů, které zásadním způsobem pomohou další výstavbě stezek a pruhů.

Praha teprve nedávno začala splácet dluh cyklistům. Například londýnská cyklodoprava se probouzela dlouhých třicet let a nejvýznamnějším impulzem k jejímu rozvoji bylo až zavedení mýta na vjezd do centra v roce 2002. Proto by nyní nebylo fér porovnávat kvalitu naší cyklistické infrastruktury s Dánskem, nizozemským Amsterdamem nebo americkým Portlandem. Praha má však tu výhodu, že může čerpat inspiraci od těchto měst.

Děkuji všem, kteří zareagovali na mou loňskou výzvu a připomínkovali rozvoj pražské dopravní sítě. Žádný z návrhů neskončil v koši a část z nich se promítla do celopražského generelu. 

Máte zájem dále pomoct rozvoji cyklodopravy v našem městě? Seznamte se se základními stavebními kameny pražské cyklodopravy, s vašimi právy i povinnostmi a s plány rozvoje na adrese http://cyklo.praha-mesto.cz. Přicházejte s nápady na další cyklistická spojení. A hlavně – chcete-li, aby politici a úředníci nacházeli více pochopení pro potřeby cyklistů, podpořite své přání jednoduchou věcí – jezděte po Praze na kole. Čím více nás bude, tím obtížněji budou lidé na zodpovědných místech zdůvodňovat, proč jde na silniční stavby řádově více penez než na cyklodopravní síť.