Přehled akcí

« Listopad 2017 »
Po Út St Čt So Ne
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

Petr Vilgus na facebooku

Petr Vilgus na Facebooku

Odkazy

Ondřej Liška

Petr Štěpánek

Zelená Praha

Prahou na kole

Cyklojízdy

Archív webu

Archív článků

Aktuální článek

Andrej Balco: Street foto je příležitostí pro každého

Rozhovor s Andrejem Balcem

 

Jak jste se dostal k fotografii?

Naprostou náhodou. Když mi bylo deset let, pomáhal jsem otci uklízet babiččin sklep. Mezi spoustou zbytečných věcí jsem objevil starý zvětšovák Opemus. Večer otec namýchal vývojku a ustalovač a při svitu pouliční lampy jsem nazvětšoval svou první fotografii. Byl to strašlivý „šeďák“, ale kouzlo obrazu, který se z ničeho objevuje na vyvolávan acute;m papíru, mě okouzlilo. 

 

Kudy se ubíraly vaše tvůrčí kroky?

Fotografování jsem si zamiloval. Zachycoval jsem snímky rodiny, kamarádů či sousedů.

Po základní škole mě tento zájem opustil a fotografovat jsem začal zas až na univerzitě. Přihlásil jsem se na kurzy v lidové konzervatoři, hltal jsem odborné publikace, ve dne jsem fotografoval a v noci zvětšoval.

 

Můžete jmenovat osoby, které vás v tomto období nejvíce ovlivnily?

Nezapomenu na setkání s Vladimírem Vorobjovem, který mi na základě prohlídky mého portfolia říkal úžasné věci plné metafyzického náboje. Mimořádný význam pro mě mělo setkání s Jindřichem Štreitem, který mi během mých začátků dodal potřebnou jistotu a chuť do práce. 

 

Jaký je podle vás rozdíl mezi dokumentem a reportáží? 

Nejsem příznivcem škatulkování. Podle mě je hranice mezi těmito dvěma žánry tak tenká a propustná, že mi to vymezování pojmů přijde zbytečné.

 

Mnozí mohou street fotografii chápat jako mimořádně lehkou tvůrčí disciplínu. 

Na první pohled to skutečně vypadá jednoduše. Pokud však má vzniknout něco víc než jen sterilní záznam ulice, musí se v momentu expozice odehrát něco výjimečného. Takovou příležitost musí autor vykoupit vychozenými kilometry a stovkami „zbytečně“ exponovaných políček.

 

Jaká je vaše tvůrčí metoda při vytváření street dokumentu?

Při fotografování se snažím zcela splynout s prostředím, sladit svůj rytmus s rytmem ulice. Je to taková fotografická meditace. Většinou mi trvá zhruba hodinu, než se dokážu naladit do nálady, kdy děj vnímám jakoby z dálky, s odstupem, ale přitom mimořádně přesně. Při práci se vyhýbám jakýmkoliv konceptům. Mým jediným cílem je pozorně vnímat svět a naslouchat svému vnitřnímu hlasu.

 

V čem vidíte hlavní devizu street fotografie?

V její dostupnosti. Není třeba mít špičkovou techniku, stačí jeden aparát, dvě skla a už lze začít. Pro začátečníky se jedná o skvělou cestu, jak si otestovat svou pohotovost, vnímavost, schopnost vytvořit intuitivně kompozici. Ovšem skutečně výborné snímky z ulice jsou kumšt a výzva pro zkušeného autora.

 

Jste digitální nebo filmový autor?

Používám obě technologie. Každá má své výhody a nevýhody. Konkrétní postup při výběru techniky volím na základě konkrétního projektu. Ve fotografii jsem zastáncem tvrzení, že podstatný je výsledek práce a ne technologie, která nás k němu dostala.

 

V Brazílii při realizaci projektu Domésticas jste pobýval dva měsíce. Je pro vás jednodušší pracovat v odloučení od rodiny nebo dokážete skloubit rodinný život s tvorbou?

V Brazílii to bylo těžké. Byl jsem tam sám, moje žena s dvojroční dcerou zůstaly v Evropě. Díky manželčinu pochopení pro mou práci a bezmezné podpoře jsme z odloučení nedělali problém. Navíc, vždyť jsme mohli být díky internetu téměř v denním kontaktu. Svět se díky technologiím neuvěřitelně zmenšil.

 

 

 


 

 

 

ŽIVOTOPIS

Slovenský fotograf Andrej Balco (35) vystudoval Fakultu sociální práce a ošetřovatelství Trnavské univerzity a Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Publikuje a vystavuje od roku 2000. Jeho fotografie byly zařazeny do skupinových knižních prezentací Rodinný album.sk – fotografie 1989–2001, 5Lovensko, 5 rokov Slovenska vo fotodokumente, At the border a East. V roce 2006 vyhrál stipendium Changing Faces na realizaci projektu Domésticas v brazilském Riu de Janeiro (nyní vystaveno v Leica Gallery Prague). V rámci soutěže Czech Press Photo získal v roce 2007 první cenu v kategorii portrét. Na přehlídce současné fotografie Frame získal dvakrát po sobě první cenu. Balco v současné době společně se svou ženou provozuje soukromý ateliér zaměřený na reklamní fotografii.

 

 


 

 

TECHNIKA

V dětství si Andrej Balco často hrával s otcovými fotoaparáty Altissar a Agfa. Prvním vlastním přístrojem byl Ljubitěl, který mu přivezla matka ze služební cesty do Ruska. Prvním aparátem koupeným za vlastní peníze byla byla Praktika BX20. „Všechny uvedené aparáty byly skvělé pro získání základních dovedností, nebyly však spolehlivé a tak jsem začal hledat něco lepšího. V roce 1999 při rozhodování mezi Nikonem a Canonem zvítězila prvně jmenovaná značka, konkrétně modely Nikon F90X a Nikon FM2,“ říká. V současnosti Balco pracuje s „kinofilmovým“ Canonem 5D a středoformátovými kamerami Hasselblad 500CM, Pentax 67II a YASHIKA Mat 124 G. Scény přisvěcuje blesky Hensel, Nikon SB 28 a Metz 45 CL-4.

 

 

...

Vloženo: 26.09.2008 | Autor: Petr Vilgus | Kategorie: Historik a publicista - články | Zpět


Copyright - © 2010 Petr Vilgus      Soukromá sekce

Creative Commons License
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Petr Vilgus, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 3.0 Česká republika

Design: [KYLI]
Aktualizováno dne: 18/01/13 13:49:52